Židovské hřbitovy

V sousedství městského hřbitova v Bílině se nachází židovský hřbitov se zhruba čtyřmi desítkami povalených náhrobků, ruinou márnice a bránou.

Jeden z největších a nejcennějších hřbitovů v České republice s náhrobky barokního a klasicistního typu. Součástí je i pomník 22 boskovických Židů padlých v první světové válce.

Židovský hřbitov v Břeclavi leží asi 800 m severně od náměstí T. G. Masaryka, při severní části Mahenovy ulice. Byl pravděpodobně založen již před rokem 1643. Na ploše o rozloze 7136 m2 se dochovalo asi 400 náhrobků. Zdejší barokní náhrobní kameny se podobají náhrobkům v Mikulově. Nejstarší z nich pocházejí z roku 1713. Součástí hřbitova je i architektonicky cenná obřadní síň arch. F. Neumanna z roku 1892.

Hřbitov byl patrně založen roku 1785 jako druhé pohřebiště místních Židů, první hřbitov se nacházel u městských hradeb při severovýchodní baště města. Hřbitov má opravenou a vysokou kamennou zeď a je uzamčen. Ke hřbitovu nevede žádná dobrá cesta a tak ve vegetační době je velmi špatně přístupný.

Židovský hřbitov v Drahonicích se nachází asi kilometr jihovýchodně od vesnice Drahonice (část obce Lubenec) na svahu a je přístupný po polní cestě. Založen měl být již v 16. století, avšak nejstarší dochovaná zmínka pochází z roku 1724. Rozkládá se na ploše 1744 m2 a čítá zhruba sto náhrobků z let 1826 až 1904. Součástí hřbitova je rovněž ruina někdejší márnice.

Židovský hřbitov byl založen roku 1890. Za první světové války zde byly pohřbeny i první oběti tyfové epidemie. Další už byly pohřbívány na novém místě severně od města. Dochovalo se tu asi 200 kamenných náhrobků. Hřbitov přestal být používán po roce 1942.

Židovský hřbitov v Holicích se nachází v těsném sousedství hřbitova komunálního na jižním okraji města Holic.

Židovský hřbitov v Jičíně byl založen roku 1651, nacházejí se na něm cenné náhrobky barokního a klasicistního typu i díla moderních sochařů a pamětní deska se jmény obětí nacismu.

Židovský hřbitov v Krnově byl založen roku 1873, dnes se zde nachází umělecky hodnotné náhrobky a secesní tumba z roku 1910.

V Letově byla jedna z největších židovských komunit na Podbořansku a byla také jádrem pozdější komunity v Podbořanech samotných.

Židovský hřbitov v Malešově byl založen snad v 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z poloviny 18. století.

Židovský hřbitov byl založený v roce 1857 za obcí u silnice směrem Želeč. Hřbitov byl silně zdevastován nacisty během druhé světové války, v důsledku čehož se dochovalo pouze zhruba 30 náhrobků z let 1890 až 1928.

Roku 1878 byl v Souši na úpatí vrchu Hněvín založen židovský hřbitov, kde je pohřbena řada významných osobností Mostecka. Hřbitov je v současné době památkovým areálem.

Židovský hřbitov v Olomouc - Neředíně byl založen v roce 1867 a je součástí ústředního městského hřbitova. Na ploše kolem 9000 m² se nachází přes 1000 náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň a památník věnovaný obětem holocaustu.

Židovský hřbitov v Oseku u Rokycan byl založen nejspíše v 18. století. Nachází se v jihovýchodní části obce Osek v zalesněné ploše u zříceniny letohrádku Kamýk.

Židovský hřbitov v Poběžovicích leží severozápadně od obce Poběžovice v remízku v polích po pravé straně silnice na Drahotín. Na židovském hřbitově se dnes nachází kolem 50 náhrobních kamenů z původních 500. Během okupace došlo k jeho devastaci a dodnes v areálu zůstalo jen kolem 50 náhrobních kamenů z necelých pěti set udávaných k roku 1929. Nejstarší náhrobek z roku 1634 je situován v zadní části hřbitova. Pozoruhodný je velký reliéfní náhrobek rabína Joela Ranschburga z roku 1820.

Pozůstatky židovského hřbitova u silnice na Očihov. Hřbitov byl založen v roce 1889. Za II. světové války a po ní byl téměř zničen, zachovalo se pouze několik náhrobků z let 1895 - 1919. Údajně zde je více než 200 hrobů.

Židovský hřbitov v Pořejově byl založen nejpozději na začátku 18. století.

Židovská komunita v Puclicích Židovské osídlení je možné datovat do počátku 18. století, roku 1824 zde žily 4 rodiny o 29 Židovský hřbitov Puclice se nachází na kraji lesa jihozápadně od obce. Lze se k němu dostat po polní cestě vedoucí od silnice Křenovy. Na místě se dochovaly cca 200 náhrobků. Hřbitov je dobře udržovaný, obehnán vysokou zdí a zamyká se. Není běžně přístupný, klíč je možno vypůjčit v penzionu Koza v obci Vránov.

Nový hřbitov se nachází 1 km severně od městečka Rožmberk nad Vltavou, při silnici do Českého Krumlova. Hřbitov je chráněný jako kulturní památka ČR.

Hřbitov v Širokých Třebčicích byl údajně založen v 15. století. Dnes se zde nachází přibližně 100 náhrobků barokního a klasicistního typu. Moderní náhrobky byly odvezeny nacisty.

Židovský hřbitov ve Spomyšli pochází údajně ze 17. století s čitelnými náhrobky od 1. poloviny 18. století.

Židovský hřbitov v Šumperku byl založen v roce 1910 a svému účelu sloužil do roku 1942. Hlavní dominantou je vstupní budova s bránou a průjezdem, jejíž střecha pochází z roku 1932, kdy šumperský stavitel Johann Topitsch provedl nové zastřešení.

Židovský hřbitov ve Švhově byl založen v roce 1644. Nachází se zde přibližně 140 náhrobků inspirovaných renesancí, barokem nebo klasicismem. Nejstarší kámen pochází z období založení, naopak nejmladší z roku 1913.

Židovský hřbitov u Telic byl založen v polovině 18. století. Nachází na úpatí kopce Valuška nedaleko od zříceniny zámku Prostiboř. Zachovalo se zde kolem 240 náhrobků z období 1746 - 1937, zbytky obvodové kamenné zdi a ruiny márnice.

Nový židovský hřbitov v Údlicích byl založen v roce 1864 potom, co byl uzavřen starý židovský hřbitov, který během 2. světové války zničili nacisté. Dodnes se dochovalo pouze 16 kamenných náhrobků a hromadný hrob s poničeným pomníkem obětem holocaustu.

Starý židovský hřbitov v Údlicích se nacházel v severovýchodní části obce Údlice, asi 300 metrů jihozápadně od nového židovského hřbitova. Založen byl v 16. století a pohřbívalo se na něm až do roku 1870. Hřbitov byl zlikvidován během druhé světové války nacisty, kteří použili náhrobní kameny jako dlažební kámen. V poválečném období byl pozemek někdejšího hřbitova rozdělen na parcely a v dnešní době je využíván jako dvorky a zahrádky. Jako jediné se dochovaly části ohradní zdi a bývalá márnice, která je využívaná jako stodola.

Židovský hřbitov v Úštěku byl založen byl v 15. století a následně došlo k jeho několikerému rozšíření (v 17., 19. a 20. století). V areálu hřbitova se nacházela obřadní síň s nízkou kupolí. Hřbitov byl činný do roku 1938, v pozdějším období byl poničen a chátral. V 80. letech byla navržena jeho likvidace a došlo ke stržení obřadní síně a ohradní zdi a prodeji několika náhrobků. Samotný hřbitov se však díky protestům ze strany památkového úřadu a pražského židovského muzea podařilo zachránit.

Židovský hřbitov ve Velké Bukovině byl pravděpodobně založen počátkem 18. století - první zmínka pochází z roku 1731. V jeho areálu se nachází 182 především barokních a klasicistních náhrobků, které jsou mimořádně zachované.

Židovský hřbitov v Žamberku pochází asi z 1. poloviny 17. století. Hřbitov byl v průběhu let několikrát rozšiřován až do nynější rozlohy, která je 2176 m2. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z roku 1731.