Židovská komunita v Pořejově
Židovský hřbitov v Pořejově je dnes jedinou památkou připomínající židovské osídlení této zaniklé obce. První židovské rodiny jsou v Pořejově uváděny v polovině 17. století. V r. 1860 je zde pobývalo 95 osob. V následujících letech počet židovský obyvatel již jen klesal, a to vlivem jejich přesidlování do měst.
Na živobytí si zdejší židovské rodiny vydělávaly z počátku zejména obchodováním s drobným zbožím a to často podomním prodejem (tzv.hauzírování). Z řemesel bylo zastoupeno zejména koželužství a s ním spojená výroba potaše. Později je uváděn i lékař a učitel. V r. 1765 byla zdejší židovskou obcí vybudována z části bývalého pořejovského zámku škola a synagoga.
Na konci 19.století se vzhledem k stále se snižujícímu počtu židovských osadníků spojila místní náboženská obec s židovskou obcí z východně položeného Nového Sedliště. Poslední židovská rodina J.Löwyho se odstěhovala v roce 1937 do nedalekého Tachova.
Židovský hřbitov v Pořejově
Židovský hřbitov v Pořejově byl založen nejpozději na začátku 18. století nedaleko dnes již zaniklé vesnice Pořejov rozkládající se kdysi nedaleko stejnojmenného rybníka. Situován je cca 500 m od vsi Žebráky ve směru na Dlouhý Újezd v lesním podrostu u silnice vedoucí ze Žebráků k severovýchodu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Hřbitov se rozkládá v areálu cca 20 x 40 m obklopeném rozpadající se ohradní zdí. Z původních asi tří set náhrobků se dodnes dochovalo necelých 80 včetně fragmentů, s nejstarším čitelným náhrobkem datovaným rokem 1755. Probíhaly zde pohřby nejen židovských obyvatel pořejovských, ale i lidí z okolních vsí, např. Částkova či Lesné. Podle matričních záznamů došlo na pořejovském hřbitově minimálně k 300 uložením, dnes (po dvou rekonstrukcích) je však alespoň v náznacích patrno asi 70 náhrobků.
Nejstarší náhrobky, nízké žulové kameny z 18. stol., mají typické barokní tvary a jako díla lidových kameníků jsou ozdobeny prostými, někdy asymetrickými volutami (spirálovými závity). Již na náhrobcích z 18. Stol. Nacházíme kromě jména zesnulého i jeho příjmení – nejčastěji Fleischmann, Kohner, Löwy, Popper, v 19. stol. pak přibyly rodiny Rothschildů a Grünhutů.
Pozoruhodné je množství Levitských náhrobků a jejich umístění v rámci pořejovského hřbitova. Levitské hroby jsou soustředěny u východní stěny hřbitova a to zcela bez ohledu na to kdy došlo k úmrtí. Dnes jich je čitelných 15, ale podle všech indicií se dá usuzovat, že jich zde bylo původně mnohem více. Podle matričních knih zde bylo pohřbeno asi 90 příslušníků tohoto rodu – to znamená asi 1/3 celkových hrobů. Dnes není jasné, co vedlo k takové vysoké koncentraci Levitů v tak malé a nevýznamné obci, jako byl Pořejov.
Zdroj / Wikipedia; Zaniklé obce a objekty - J.Fiedler, Židovské památky Tachovska; Židovské hřbitovy na Tachovsku, Radek Procyk, Bakalářská práce 2008, UK Praha
