Židovská komunita ve Spomyšli
Židovská komunita ve Spomyšli přestala existovat podle zákona z roku 1890.
Židovský hřbitov ve Spomyšli
K založení židovského hbřitova ve Spomyšli došlo snad údajně v 17. století, písemně je však doložen až v polovině 18. století.
V roce 1829 byl hřbitov rozšířen a byla zde zbudována sekce pro členy pohřebního bratrstva. Do dnešního dne se zde na ploše 1845 m2 dochovalo kolem 300 náhrobních kamenů s nejstaršími z let 1720 a 1721.
Zajímavostí je jeden z náhrobků, na němž lze vidět motiv obřízkové soupravy. Pohřby zde probíhaly až do začátku druhé světové války. Z márnice v severozápadním rohu areálu zůstalo jen torzo branky, díky níž je areál volně přístupný. Hřbitov je nemovitou kulturní památkou České republiky.
Do okupace se o hřbitov starala židovská obec v Roudnici nad Labem. Dnes je v majetku Židovské obce v Praze.
Zdroj / Wikipedia
Článek s popisem hřbitova
Situován poměrně odlehle od obce, na návrší. Tvořen jakoby dvěma „patry“, starším (níže směrem k obci) a novějším haskalovým. Haskalové náhrobky z valné většiny vyvráceny, ale dosud čitelné.
Nejstarší částí hřbitova je zadní dolní část, kde nacházíme náhrobky již z roku 1720, 1721. Pak došlo k rozšíření hřbitova směrem dopředu (zde jsou uloženi mj. členové Chevra kadiša – většina vložení pochází převážně z poloviny 19. století). A zhruba rokem 1832 je „datována“ na náhrobku 118 jedna z prvních macev „horního“ patra haskalové části.
Hřbitov je ve středně dobré kondici. Ze dvou set sedmdesáti osmi dochovaných macev anebo jejich zbytků je čitelných pouze 160, asi polovina ze zbývajících 118 leží lícem dolů; V roce 2005 jsou na hřbitově stále ještě patrny stopy předchozí údržby a péče. Zdá se, že není ani terčem „stezek odvahy“ a milostných dostaveníček omladiny. Díky tomu, že v jeho bezprostřední blízkosti není žádná zahrádkářská kolonie, nestačil se proměnit ve skládku.
Zdroj / Projekt Kešet - elektronická databáze českých a moravských židovských hřbitovů; Židovský hřbitov ve Spomyšli; Evidence
