Židovská komunita v Havlíčkově Brodě (dříve Německý Brod)
Neznámý počet židovských rodin žil v Havlíčkově Brodě už na počátku 14. stol., od poloviny 15. stol. byl však jejich pobyt ve městě zřejmě zakázán. Znovu se zde směly židovské rodiny usazovat až v polovině 19. stol. Roku 1880 žilo ve městě 159 osob židovského vyznání (necelá 3 % obyvatel), v roce 1900 maximum 247 osob (3 %), roku 1930 už jen 146 osob (1 %).
Náboženská obec byla ustavena před rokem 1873. Po 2. světové válce nebyla obnovena. Rabín zde sídlil do roku 1925. Havlíčkobrodská židovská komunita přestala existovat po roce 1940.
Poslední modlitebna bývala v Dolní ulici čp. 157 (mezi hlavním náměstím a mostem přes Sázavu), v patře dvorového traktu. Zřízena byla snad koncem 19. století, bohoslužby zde probíhaly do 2. světové války. Od r. 1940 je modlitebna využívána modlitebna Českobratrské církve evangelické (vnitřní zařízení se nedochovalo).
Židovský hřbitov v Havlíčkově Brodě byl založen mezi lety 1888–1890 a aktivně používán až do roku 1942. Hřbitov se nachází na západě města Havlíčkův Brod, asi 800 m západním směrem od Havlíčkova náměstí, v prostoru mezi ulicemi Ledečská a Pujmanové.
Židovský hřbitov v Havlíčkově Brodě
V areálu židovského hřbitova se na ploše 3182 m2 dochovalo kolem dvou set náhrobních kamenů (macev). Ve hřbitovním domku, dnes č. p. 2134, což býval byt správce, se dochovala pamětní deska zakladatelů hřbitova.
Původně byli zemřelí pochováváni na židovských hřbitovech ve Světlé nad Sázavou, Humpolci a jiných místech v okolí, později také na starém městském hřbitově u kostela sv. Vojtěcha. Za založením vlastního hřbitova stály významné osobnosti židovské obce – továrníci, velkostatkáři, obchodníci v Německém Brodě a okolí. Hřbitov byl postaven na okraji města a ohrazen zdí. U vstupní brány vznikla hřbitovní budova – vozovna, v níž také bydlel hrobník, který hřbitov spravoval.
Hroby na židovském hřbitově byly seřazeny v řadách od západu k východu s orientací na jih. Většina z nich má české nápisy doplněné hebrejskými texty, popř. židovskými hvězdami. Na hřbitově se pohřbívalo do druhé světové války, později byla na některých náhrobcích doplněna jen jména obětí holocaustu.
Pohřbů na židovský hřbitov však ubývalo ve 30. letech 20. století. V té době se židovská komunita ve městě i okolí hodně asimilovala s většinovým etnikem a tím i upustila od řady židovských rituálů a tradic, včetně pohřbívání na židovském hřbitově.
Velkou část hřbitova, ve střední části a u východní zdi, zaujímají hroby haličských uprchlíků z období první světové války. Většinou, až na pár výjimek, se z nich dochovaly jednoduché stély s hebrejskými nápisy. Vzhledem k tomu, že tehdy kapacita hřbitova již nestačila, byl pro haličský uprchlický tábor založen nový židovský hřbitov v polích za městem, poblíž nového městského hřbitova.
Zdroj / Židovské památky Čech, Moravy a Slezska; Informační centrum Havlíčkův Brod; Holokaust.cz; Wikipedia
