Na hřbitovy na Lounsku zamíří tisíce lidí, na některé ale nepřijde vůbec nikdo

V nadcházejících dnech zamíří na hřbitovy tisíce lidí. Položením věnců, květin a zapálením svíček vzpomenou na své zesnulé rodinné příslušníky nebo známé. Na sobotu 2. listopadu 2019 totiž připadá Památka zesnulých, lidově dušičky.

Mnoha hřbitovů v okrese Louny se to ale netýká. Nepřijde na ně nikdo. Zůstanou opuštěné, bez čerstvých květin a planoucích svíček. Jde hlavně o staré hřbitovy u menších vesnic, na nichž odpočívají Židé a sudetští Němci. Potomci prvních z nich zemřeli při holocaustu ve druhé světové válce nebo se před ní raději odstěhovali, rodinní příslušníci druhých byli v poválečných letech z Lounska, Žatecka a Podbořanska odsunuti do Německa. Po desetiletí se společenské vazby zpřetrhaly, o hroby se nikdo nestará.

Hřbitovy jsou opuštěné, pohřbívá se na jiných místech. „Po desítkách let jsou tyto opuštěné hřbitovy v dezolátním stavu. Zarostlé, s poničenými náhrobky, vykradenými a otevřenými hroby, rozpadajícími se márnicemi,“ přiblížil Jakub Děd ze spolku Omnium. Jeho členové a dobrovolníci v posledních letech opuštěné hřbitovy na Podbořansku zmapovali. Jsou jich desítky, o některé začali pečovat.

„Staráme se o staré hřbitovy v Pšově, Přibenicích a Očihovci, kde jsou v drtivé většině pochováni původní němečtí obyvatelé. A také o bývalý židovský hřbitov u Podbořan. Vyčistili jsme je od náletové vegetace, postavili povalené náhrobky, a kde to šlo, zakryli otevřené hroby,“ přiblížil. „Práce je tam až až, na větší počet hřbitovů nemáme sílu,“ dodal. Členové spolku a dobrovolníci chtějí hřbitovy pravidelně udržovat. Vracet je do původního stavu nemají v plánu, snahou je vytvoření co možná nejdůstojnějšího pietního místa.

Jednou z dobrovolnic, která se účastnila nedávné brigády na hřbitově u kostela v Přibenicích, byla Zuzana Finger. V současné době bydlí kousek od Mnichova a pracuje pro organizaci Referát pro krajinský svéráz, jež pečuje o česko–německé tradice. Se spolkem Omnium spolupracuje dlouhodobě, díky tomu se záchrana památek může financovat z Česko-německého fondu budoucnosti. „Krajané v Německu jsou už staršího věku, přijet nemohli. Ale vědí, že jsem tady. Až přijedu, budou se ptát, co jsme tady udělali. Jsou vděční, když o staré německé hroby někdo pečuje,“ vysvětlila. 
...

Zdroj: Žatecký deník
Fotografie: Omnium