Náhrobek z Libně se vrátil po 55 letech
Iniciativa spolku Omnium s pátráním po zatoulaných židovských náhrobcích padá na úrodnou půdu. Cenný je návrat klasického náhrobku ze zasypaného starého libeňského hřbitova, který se do židovských rukou dostane po 55 letech.
Náhrobek o váze mnoha desítek kilogramů zachránil v roce 1965 před zasypáním hřbitova u Libeňského mostu v rámci akce Za Prahu krásnější muž s jízdním kolem. V roce 1968 emigroval a péče o náhrobek, macevu, připadla jeho bratrovi. Ten se na spolek Omnium, pátrající po náhrobcích, nyní obrátil jakožto dárce, který nechce být jmenován,
Zástupce spolku Tomáš Jelínek Právu řekl, že lehčí kameny ze hřbitovů ničených v 60. a 70. letech zachraňovali jednotlivci a pak se o ně po desetiletí starali. "Stejně tak o náhrobek z Libně pečoval nálezcův bratr. Vzal ho s sebou vždy, když se stěhovali, až se dostal na současné místo u Kutné Hory," uvedl Jelínek, který macevu na místě v pondělí vyzvedl a převezl do Prahy. "Náhrobek se podařilo určit, je to ženský náhrobek paní Hadas Porges. Zemřela v roce 1688," řekl Právu Jelínek.
Záchrana kamenů při ničení hřbitovů a mnohaletá péče dobrovolníků, kteří sami nejsou Židy, představuje podle Jelínka silné a krásné příběhy. "Je to snad cennější než náhrobky samotné, ačkoli ty v judaismu mají zůstat na svém místě," poznamenal. Náhrobek se do Libně zatím vrátit nebude moci, ačkoli se objevily snahy o obnovu zasypaného hřbitova. Snad bude příležitost v budoucnu, na hřbitov při chystané opravě Libeňského mostu nezapomněl primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha sobě). Libeňský náhrobek zatím poputuje do depozitáře na pražském Novém židovském hřbitově.
Nejcennější macevy jsou v Libni zavezeny vrstvou suti a země, těžko říci, v jakém jsou stavu. "Náhrobky rabínů a předních členů obce měly stovky kil, to nikdo neunesl. Má zkušenost je taková, že když někdo náhrobek zachránil, patřil ženě, dítěti," řekl Jelínek.
Několik náhrobků z Libně lze vidět u synagogy v pražské Michli, další, jak Právo informovalo, léta doma přechovával znalec Prahy Zbyšek Bárta. "Nejde o ojedinělé případy. Lidé nyní darovali tři náhrobky ze hřbitova v Kosově Hoře na Sedlčansku, zachráněny byly i náhrobky ze hřbitova z Jevíčka u Moravské Třebové, na jehož místě vznikl park Míru," přiblížil Jelínek.
Hlavní město při revitalizaci části Václavského náměstí zjistilo, že dlažba pochází ze zničeného židovského hřbitova v Údlicích na Chomutovsku. Židovská obec převzala od města přes 600 kamenů, sedmdesát z nich se zbytky textů vystavila v pražské Jeruzalémské synagoze.
Několik náhrobků z Libně lze vidět u synagogy v pražské Michli, další léta doma přechovával znalec Prahy Zbyšek Bárta.
Poděkování za zajištění kompletní organizace převozu a deponování náhrobku patří Tomáši Jelínkovi.