Židovská komunita v Lounech
Židé žili v Lounech již ve 14. století a v následujících dvou stoletích dosáhli značného rozvoje. Usadili se v ulici zvané nejprve Česká a později Židovská. Vlastnili kolem 12 domů a odhaduje se, že ve městě bydlelo asi sto Židů. Ve druhé polovině 17. století a především po vydání familiantského zákona se situace Židů výrazně zhoršila. V Lounech zůstal pouze jediný tzv. chráněný Žid. Žil v Židovské ulici v čp. 3, kde byla i židovská modlitebna.
Protižidovské restrikce byly zrušeny teprve v roce 1849. Po zrovnoprávnění byl Židům umožněn mimo jiné i svobodný pohyb, který nebyl vždy veřejností přijat s nadšením. Podobně tomu bylo i v Lounech, kde první přistěhovalý Žid, Joachim Weil z Postoloprt, byl rozzuřenými měšťany opětovně vystěhován z města. Weil se obrátil na soud, který uznal jeho právo, a osm osob bylo potrestáno vězením. V padesátých letech došlo k řadě protestů proti stěhování Židů do Loun, motivovaných především strachem obchodníků z nové konkurence. Přes výše zmíněné problémy se Židé ve městě zabydlovali a postupně vznikl základ budoucí židovské komunity.
Řada Židů se ve městě prosadila jako zdatní obchodníci nebo členové místní inteligence. Ve městě působili jak židovští právníci, tak lékaři. Někteří se stali podnikateli a zasahovali do místní politiky. Mnozí z nich vlastnili velký majetek a podařilo se jim skoupit značné množství domů. V letech 1871–1874 byla vybudována synagoga a v roce 1874 vznikla oficiálně lounská židovská obec. Komunita se neustále rozrůstala a svého vrcholu dosáhla kolem roku 1890, kdy čítala přes 420 členů.
Novodobý modlitební spolek, ustavený roku 1860, se roku 1875 změnil na samostatnou náboženskou obec. Po 2. světové válce v Lounech existoval již jen tzv. synagogální sbor, který zanikl po roce 1970.
Synagoga
Středověká modlitebna byla snad v Jakoubkově ul. Od 2. poloviny 17. stol. do roku 1871 sídlila modlitebna v České ul. čp. 3, v jediném domě s téměř nepřetržitým židovským osídlením.
Synagoga byla postavena v Hilbertově ul. na severovýchodním okraji městského jádra roku 1871 (arch. Staněk) v novorománském slohu s tzv. maurskými prvky. Bohoslužby se konaly do 2. svět. války, v letech 1942-54 byla využívána jako městské muzeum, od roku 1967 jako depozitář Státního okresního archivu. Vnitřní zařízení se nedochovalo.
Židovský hřbitov v Lounech
Židovský hřbitov v Lounech se nachází jihovýchodně od centra města Louny, a to při Rakovnické ulici, kde je součástí městského hřbitova. Jde v pořadí o třetí židovský hřbitov v Lounech a zároveň jediný dochovaný.
Založen byl v roce 1874 a rozkládá se na ploše 1712 m². Celkem se v několika řadách dochovalo na 250 náhrobků, které jsou rozděleny do tří hrobových polí. V areálu hřbitova se nachází obřadní síň, postavena v eklektickém stylu s maurskými okny, která byla na přelomu 20. a 21. století opravena. Opravou též prošel i hřbitov samotný.
Hřbitov je volně přístupný a stále se na něm pohřbívá.
Zdroj / Wikipedia; Židovské komunity v Čechách a na Moravě
Fotografie - Omnium
V případě nekomerčního využití poskytneme fotografie ve vysokém rozlišení bez omezení a poplatků. Kontaktujte nás.
