Židovská komunita v Roudnici nad Labem
Nejstarší dochovaný záznam o židovském osídlení Roudnice pochází z roku 1541 a jde o zmínku o pogromu. Poměrně početná židovská komunita se dočasně zmenšila v důsledku třicetileté války. V polovině 17. století žilo ve městě 218 židů a v druhé polovině století posílily roudnické židovstvo rodiny z českých zemí, Uher a Polska. V roce 1713 vymřela celá třetina všech roudnických židů na mor. Krátce po něm se však přistěhovalo 58 nových rodin a již v roce 1724 žilo ve městě 448 osob.
V Roudnici vznikla významná komunita, která byla jednou z nejpočetnějších židovských komunit v Čechách. V roce 1880 zde žilo již 523 židů; poté však následoval postupný pokles s 326 osobami v roce 1900 a 166 v roce 1930.
O významu Roudnice vypovídá, že zde v 19. století sídlil krajský rabín a židovská náboženská obec zde fungovala nepřetržitě od konce 16. století až do druhé světové války.[7]
Ve městě postupně existovaly dvě židovské čtvrti. První z nich se nacházela jihovýchodně od zámku, na východním okraji městského jádra. Datum jejího vzniku není známé, koncem 16. století zde však stálo 16 až 18 domů, první synagoga a hřbitov. V letech 1613 až 1614 se z ní židé museli vystěhovat a čtvrť byla zbořena. Na jejím místě byl v následujících letech postaven kapucínský klášter.
Po zrušení první čtvrti vznikla nová západně od mostu přes Labe v Havlíčkově ulici. Šlo o 300 metrů dlouhé ulicové ghetto se zástavbou po obou stranách ulice, které bylo od vlastního města původně odděleno bránou. Z počátku šlo pouze o 12 domů odkoupených od křesťanů, postupně se však čtvrť rozrůstala a v roce 1718 již sestávala z 51 domů. V letech 1727 až 1728 byla východní část ghetta v blízkosti kostela zrušena. I tak ve čtvrti v roce 1840 stálo 63 domů.
Část z nich, zejména v severní části ghetta, byla zbořena v 19. století v důsledku stavby železnice. Další část byla zbourána po roce 1970, většina (zejména v jižní části Havlíčkovy ulice) se však v různých přestavbách dochovala do současnosti.
Synagogy existovaly v Roudnici postupně tři. Nejstarší z nich byla výše zmíněná synagoga v první židovské čtvrti. Datum její výstavby není známé a byla zbořena spolu se čtvrtí. Druhá synagoga z roku 1619 stávala v ghettu v Havlíčkově ulici a v roce 1851 byla zbořena v souvislosti se stavbou železnice.
V reakci na to byla v letech 1852 až 1853 postavena třetí synagoga, a to částečně na místě nedávno zbořená synagogy. Stavba novorománského slohu sloužila svému účelu do druhé světové války. Po válce byla přestavěna na středoškolský internát a stavebně upravena. V roce 2009 v ní sídlila firma prodávající nábytek. V současnosti se zde nachází populární restaurace Maják.
Tři byly v Roudnici i židovské hřbitovy. Nejstarší stával v místě první židovské čtvrtě a zanikl v roce 1613. Několik náhrobků z něj bylo přeneseno na starý židovský hřbitov založený téhož roku. Hřbitov, nacházející se v Třebízského ulici, čítá na 1700 náhrobků, mezi nimiž jsou cenné stély vyvedené v barokním, renesančním a klasicistním slohu. Pohřbívalo se zde do roku 1896. V 90. letech 20. století byl hřbitov rekonstruován a je chráněn jako kulturní památka.
Po vyčerpání kapacity starého hřbitova byl v roce 1890 na západním okraji města založen hřbitov nový. Za minulého režimu byl hřbitov zdevastován.
Židovský hřbitov v Roudnici nad Labem (nový)
Nový židovský hřbitov v Roudnici nad Labem se nachází na západním okraji města Roudnice nad Labem v ulici U Hřbitova, naproti městského hřbitova. Založen byl v roce 1890 po vyčerpání kapacity starého židovského hřbitova.
Pohřby zde probíhaly i po druhé světové válce.
V období socialismu byly téměř všechny náhrobní kameny rozkradeny jako stavební materiál a takřka zcela zanikla i zeď kolem hřbitova. V roce 1985 došlo k požáru místní obřadní síně v maurském slohu, z níž zbylo pouze obvodové zdivo.
Po roce 1990 došlo k obnovení obvodové zdi a zabezpečení hřbitova před vandaly. Vzhledem ke zmíněným krádežím se však dochovalo pouze deset náhrobních kamenů z let 1899 až 1943.
Zdroj / Wikipedia
