Židovská komunita v Čáslavi
Židovské osídlení v Čáslavi ve 14. století mělo jen epizodní trvání. Novodobá židovská obec ve městě započala svou historii v polovině 19. století a na jeho konci přišla pro čáslavskou židovskou obec doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy.
Tehdy obec mohla oslovit výraznou osobnost středoevropské architektury historismu, vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho (1842 - 1910), jenž se podílel již na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten postavil synagogu v maurském slohu, která nahradila starší modlitebnu doloženou v Čáslavi v polovině 19. století. Synagoga byla postavena v maurském slohu severně od náměstí Jana Žižky z Trocnova v Masarykově ulici, kde stojí dodnes jako čp. 111. Dostavěna byla roku 1899. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Synagoga v Čáslavi sloužila svému původnímu účelu do roku 1941, kdy došlo k uzavření synagog k bohoslužbám. Po válce sloužily její prostory využita jako sklad, roku 1970 byla rekonstruována pro potřeby Městského muzea. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, od roku 1996 probíhá její celková rekonstrukce.
Patrová budova čáslavské synagogy má obdélný půdorys a stojí volně v městské zástavbě. Exteriér je původní. V příčném křídle při hlavním průčelí se nachází vstupní předsíň, po stranách schodiště a provozní zázemí. Modlitební sál ze tří stran obklopuje ženská galerie ozdobená orientální malbou. Zachoval se dřevěný kazetový strop a štuková římsa, jenž zdobí vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek. Synagoga v Čáslavi představuje výraznou památku vysoké architektonické úrovně.
Jde o dvoupatrovou budovu stojící volně v městské zástavbě s mohutným obloukem ve střední části fasády, v jehož středu se nachází rozeta s Davidovou hvězdou, oblouky doplňují také okna a vstupní portál. Nad rohy přední části objektu bývaly věžičky, které však stejně jako Davidova hvězda v čelním oblouku podlehly nacistické devastaci a nikdy nebyly obnoveny. V příčném křídle při hlavním průčelí se nachází vstupní předsíň, po stranách schodiště a provozní zázemí. Modlitební sál ze tří stran obklopuje ženská galerie ozdobená orientální malbou. Zachoval se dřevěný kazetový strop a štuková římsa, jenž zdobí vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek. Za vstupní částí vpravo začínají schody vedoucí do ženské galerie původně s 90 místy. Celkově zde bývalo 250 míst k sezení.
Patnáct let po válce byla synagoga využívána jako sklad, od roku 1970 pak sloužila potřebám Městského muzea, přičemž místo s Davidovou hvězdou nahradil městský znak.
Majitelem čáslavské synagogy se roku 1994 stala židovská obec v Praze. Roku 2008 pak s podporou města Čáslav proběhla oprava fasády objektu a do největšího oblouku bylo vráceno okno s Davidovou hvězdou.
Židovský hřbitov v Čáslavi
Založen byl roku 1884 a pohřby zde pravidelně probíhaly až do druhé světové války, další občasné obřady pak ještě i po ní. Dochovalo se zde kolem 200 novodobých náhrobků, z márnice v západní části hřbitova zůstala dochována pouze vstupní brána. V areálu se nachází pomník obětem nacismu z roku 1949.
Jsou zde pohřbeny rodiny představitelů obce – starostů Goldbergera, Beckmanna či Seidemanna, největší náhrobek patří rodině zakladatele továrny Kosmos, jímž byl Ing. Emil Pick. Celkem se na židovské části hřbitova nachází kolem 200 novodobých náhrobních kamenů. Márnice je zbořena, dochována je vstupní brána.
V současné době je hřbitov vyčištěn, většina náhrobků postavena a je zajištěna průběžná údržba hřbitova. Hřbitov je součástí areálu komunálních hřbitovů, přístupný je v době jejich otevření.
Zdroj / Wikipedia; Facebook Židovská obec Čáslav; Atlas Česka
