Židovská komunita v Opavě
První doložená zmínka o Židech v Opavě pochází z roku 1281. Později zřejmě byli Židé z Opavy vypovězeni, ale přímé prameny k tomu nejsou. Nové židovské osídlení bylo pak vypovězeno z celého Slezska v průběhu 16. století. Opavu museli Židé dočasně opustit roku 1501, definitivně pak roku 1523.
První polovina 19. století však znamenala návrat židovských rodin do Opavy. V roce 1850 byla otevřena první modlitebna. Od poloviny století počet židovských rodin rychle rostl; roku 1876 ve městě žilo 134 osob židovského vyznání, roku 1921 už to bylo bezmála o tisíc více – 1127 (3% obyvatel). K roku 1930 se zde k židovské národnosti přihlásilo 971 lidí (2%), i když předpokládaný reálný počet byl vyšší. Konec prosperity opavských Židů přinesl v druhé polovině 30. let nástup nacismu. Opava, jako jedno z měst náležejících do Sudet, byla po Mnichovu naprosto ovládnuta Německem.
Po válce byla zdejší židovská náboženská obec obnovena a fungovala až do roku 1959, kdy byla změněna na synagogální sbor, který zanikl před rokem 1980. Obec mohla být po válce obnovena zejména díky osobám židovského vyznání původem z Podkarpatské Rusi, kteří Československo osvobodili jako příslušníci 1. čs. armádního sboru a už se zde usadili, stejně jako díky hrstce navrátilců z koncentračních táborů. Dnes v Opavě židovská obec není.
Synagoga
Opavská synagoga, neboli Templ, novorománská stavba v maurském slohu od význačného architekta Jakoba Gartnera stála ve slezském městě Opava mezi lety 1895 a 1938, kdy byla vypálena a srovnána se zemí místními Sudetskými Němci. Byla to jedna z nejvýraznějších staveb svého druhu v tehdejším Československu. Na původní objekt dodnes odkazuje název ulice „U synagogy“.
Dne 17. července 2013 byl na místě zničené synagogy odhalen památník, monument ve formě dvou žulových kvádrů z červené africké žuly. Autorem návrhu památníku je architekt Jan Kovář a zhotovil jej opavský kameník Kamil Ludwig. K základům památníku byly uloženy i zbytky původního zdiva synagogy.
V současné době se v Opavě nachází pouze jediná židovská památka – židovský hřbitov, který je součástí městského hřbitova
Židovský hřbitov v Opavě
Židovský hřbitov v Opavě v ulici Otická byl postaven v letech 1890–1892 jako součást nového ústředního hřbitova společně s katolickou a evangelickou částí městského hřbitova. Židům byl vyhrazen prostor v severozápadní části hřbitova a postavena vlastní empírová obřadní síň. Nápisy na asi 600 náhrobcích nesou hebrejsko-české a hebrejsko-německé nápisy.
Nejhodnotnější náhrobky byly po záboru Sudet v 1938 zabaveny a odstraněny. Po roce 1948 byli na hřbitově též pohřbeni zajatci Rudé armády. V dětském oddělení jsou pohřbeni dezertéři německé armády.
První židovský hřbitov v Opavě - zrušený
Dle dobových záznamů stál mezi dnešními ulicemi Skřivánčí a Roosveltovou, tedy již za hradbami u Hradecké brány a blízko kostela sv. Linharta, u kterého se zastavovaly průvody s odsouzenci jdoucími na Šibeniční vrch. Kostel sloužil od 14. století až do roku 1522, kdy byli Židé z Opavy vyhnáni.
Další židovský hřbitov v Opavě - zrušený
Další hřbitov byl založen roku 1851 mezi ulicemi Alšova a Olomoucká (na mapě vyznačen modrou barvou). Židovský spolek zde totiž roku 1850 koupil dům č. 5 se zahradou. Tento dům se označoval jako „Nový svět.“ Nicméně již roku 1854 byl z důvodu stavby jezdeckých kasáren zrušen.
